Jak to děláme? (soubor pdf.)

V sobotu 17. 10. 2015 se sešlo 9 badatelů (6 dětí a 3 dospělí), aby zahájili průzkumy potoků v širokém okolí Jílového. Začali tak naplňovat celoroční cíl Ekotýmečku Voda – vytvoření sborníčku, ve kterém budou shrnuty všechny poznatky o potocích a jejich přírodní kvalitě.

Počasí sice již několik dní všechny odrazovalo zimou a deštěm od účasti na akci, ale sobotní den byl parádní, sluníčko se totiž rozhodlo výzkumy podpořit svým vlídným svitem.

Na programu první výpravy bylo seznámení s metodikou výzkumů a s průzkumem prvních 4 potoků – Jílovského, Chotouňského, Turyňského a potůčku Drnka.

Pro záznamy zjištěných faktů byly připraveny protokoly, na vlastní výzkumy taška plná pomůcek, měřících přístrojů, misek, cedníků, určovacích klíčů, …

U každého z potoků nás zajímaly tyto údaje, které jsme buď vyčítali z mapy nebo zjišťovali vlastním výzkumem – prameniště, délka toku a místo, kam se potok vlévá, okolí potoka v průběhu toku, dále šířka, hloubka, vzhled dna, měřili jsme průhlednost, pH, konduktivitu (tedy elektrickou vodivost – množství rozpuštěných látek ve vodě) a teplotu vody, pátrali jsme po všech bezobratlých živočíšcích, kterým potok slouží jako domov.

A našli jsme jich spoustu a jejich početnost a druhová pestrost pro nás byly určujícím prvkem pro výpočet indexu kvality vody v potoce. Některé breberky totiž milují čistou vodu, jiným se spíše daří ve vodě špinavé – každému tvorečkovi je z tohoto hlediska přiřazeno číslo od 1 do 10 (1 = nejšpinavější voda, 10 = nejčistší). Vzali jsme zároveň v ohled početnost jednotlivých skupin v potoce – vše jsme znásobili, sečetli a vydělili a pro každý potok nám vyšlo jedno výsledné číslo.

A jak to nakonec dopadlo?

V potocích jsme našli tyto skupiny bezobratlých:

Larvy jepice plovoucí, ploché i hrabavé, larvy chrostíků s přenosnou schránkou i bez ní (u obojího několik druhů), larvu střechatky, larvy vodních brouků, larvu tiplice, blešivce, berušku vodní, několik druhů pijavek, ploštěnku potoční a kamomila.

Největší radost jsme měli z hrabavých a plochých jepic (mají hodnotu 10), kamomila a chrostíků s přenosnou schránkou, indikátory spíše špinavých vod byly pijavky (chobotnatka, hltanovka) a beruška vodní.

Velice pestré složení živočichů jsme odhalili v Chotouňském potoce, v Drnce bylo jen několik druhů, ale většina s poměrně vysokými požadavky na čistou vodu, opticky hodně čistá voda byla v potoce Turyňskékm, ale kyselost jeho vody způsobila poměrně malé zastoupení druhů – byl to např. jediný potok, ve kterém jsme nenašli žádného blešivce, v ostatních potocích to byl dominantní druh, který svou četností hodně ovlivnil celkové skóre potoka.

Naše práce je zatím na počátku a nemůžeme z prvních výzkumů dělat žádné zásadní závěry. Při dalších výpravách se budeme k těmto potokům vracet, přidáme i potoky další a snad se nám do konce školního roku podaří zmapování dokončit.

Jan Vrtiška

soubor pdf